Malý muž a velká žena
Duchovním posláním ženy, a zejména ženy už blízké budoucnosti, je stát se ženou; ženou v pravém slova smyslu. Tedy jinou ženou, než jakou vídáme dnes v našem současném světě.
Duchovní ženská kvalita vždy předurčuje duchovní kvalitu mužů, a to jak obecně, tak osobně. Tedy žena se svojí vyzařovanou duchovní úrovní k sobě přitahuje odpovídající duchovní úrovně mužů. Je tedy plně v moci ženy rozhodnout o svém mužském protějšku, nikoli naopak. Muž vždy reaguje na podněty od ženy, ať jsou jakékoli; duchovní, emocionální nebo čistě fyzické. Stížnosti žen na svoje muže se v tomto směru stávají již nyní zcela lichými, jelikož je to žena, která svým vyzařováním k sobě přitahuje odpovídající muže, jež reagují na její projevované vyzařování. V praxi to znamená, pokud je žena například citlivá, plachá, málo sebevědomá a proto začne na muže působit jen přes svoje tělo, přitáhne k sobě muže, kterého bude zajímat toliko jako tělesný objekt jeho tužeb. A podobně.
Jenže od ženy, jako určovatelky duchovního směru a kvality, se očekává mnohem více. Ve své duchovní podstatě je žena dokonalým vzorem pro muže zejména v oblasti lásky. A duchovně dokonalou se má stát i ve hmotě, v těle. Žena nemá v mužích na první pohled vzbuzovat tělesnou žádostivost, dokonce ani emocionální touhy. Už svým přirozeným vyzařováním má působit duchovně dokonale žensky, bez jakékoli touhy po čemkoli vnějším, povrchním, protože sama je uvnitř dokonalou. Žena potom v mužích nevzbuzuje tělesnou ani emocionální touhu, ale touhu duchovní. Muž k takové ženě potom přirozeně vzhlíží jako k duchovní autoritě a je také nucen se podle toho chovat. Ovšem muž, který není schopen odpovídající duchovní kvalitu projevit, protože ji v sobě nemá, nemůže v žádném případě s takto duchovně vyzrálou ženou vstoupit do partnerského vztahu. To je vyloučeno. Tedy vždy rozhoduje, jakou svoji osvojenou kvalitu žena vyzařuje. Za svoje vyzařování jsou žena i muž plně odpovědní. Následky tedy se všemi dopady na sebe, svoje rodiny, potom musí každý odžít.
Není vůbec jednoduché pro ženu dneška stát se ženou zítřka. S rostoucími duchovními nároky vývoje člověka se žena musí stát zase především ženou, musí opustit mužské role, mužské myšlení, mužské činnosti, mužské vyzařování. Tím k sobě začne přitahovat skutečné muže, kteří jí umožní být skutečnou ženou.
Duchovní žena je dokonalou skrze svoji lásku, jíž je nejen naplněna, ale jíž se také stává. A je to právě láska, která ženě propůjčuje vyzařování dokonalosti, neohroženosti, soběstačnosti, jemnosti a celistvosti. Jako by nic a nikoho, ani žádného muže, nepotřebovala. A právě tato duchovní kvalita je předurčujícím faktorem pro vytváření kvalitních partnerství, manželství a samozřejmě nových, jiných dětí.
K takové ženě muž nemůže jinak než vzhlížet, chtít se obětovat, udělat cokoli, aby ji ochránil, aby se rozhodla chtít patřit jen jemu. Ano, žena se potom sama rozhodne, jakému svému chtění dá sebe uvědoměle sílu. Muž cítí její moc nad sebou samotnou i přirozeně nad ním. Jejich vztah potom nejen udržuje ve světě kvalitu skutečné lásky, ale také umožňuje její expanzi do všech oblastí života a konečně i život nový v podobě dětí, které z takové kvality vztahu přijdou na svět již s vlastním potenciálem skutečné lásky a duchovní síly, která bude dlouho očekávanou změnou na Zemi pro všechny.