O Milosti léčení

Včera jsme psali o Milosti od Boha a dnes si máme povědět o jedné z jejích podob, a sice o léčení. Jde o léčení Božím Světlem, léčení Světlem od Krista.

Jelikož se v každém případě jedná o Milost, nelze žádné takové léčení brát jako samozřejmost, která by fungovala na základě konkrétních pravidel, jejichž dodržení by nám pomoc zaručilo. Proto je vždy před léčením nezbytná modlitba.

Samotné léčení se zpočátku projevuje jako shora sestupující nadpozemské světlo, jež se snáší na člověka a prostupuje všemi jeho úrovněmi bytí od těch nejjemnějších až po fyzické tělo, nevynechávajíc ani emocionální, duševní a duchovní rovinu. Světlo může mít různou barvu od zlaté, žluté, přes zlatobílou až po bílou. To vše závisí vedle dárce i na příjemci a jeho duchovní kvalitě. U duší hodně vyzrálých září jejich i snášející se Světlo bílou barvou a poukazuje na ochotu a schopnost nezištné služby a pomoci jiným lidem.

Jak vlastně takové léčení pomáhá? Na jemnohmotné úrovni je duše člověka vnímána nejen jako světlo ve své původní podobě a kvalitě, ale jako multidimenzionální struktura dalece přesahující rozměry fyzického těla. V tomto rozsáhlém duchovním prostoru nebývá obvykle všude světlo, ale lze vidět oblasti tmavší, šedé, hnědé či černé, které všechny znamenají nějakou překážku či zátěž duše. Tato zátěž může být důsledkem našich vlastních provinění proti duši a Bohu, ale lze odhalit viníky i v jiných osobách. Tak rozlišujeme poškození vlastní a získané, a navíc v různých hloubkách. V každém případě ale jde o naše vlastní nedokonalosti, které umožnily, aby se někdo na nás, byť nedobře, podepsal.

V poli duše lze sledovat deformace jak přítomné, tak i kauzální spojitost s minulostí předků a dokonce potomků. Řady takových problémů si člověk vůbec není vědom, nebo alespoň ne jejich příčin. V reálném životě jsme ovšem nuceni se se vším nějak po svém úspěšně nebo méně úspěšně vyrovnávat. Často a čím dál častěji se sami lidé přesvědčují, že jejich veškeré dosavadní snahy o zdraví, štěstí, harmonii jsou liché.

Léčení Božím Světlem ovšem nabízí pomoc zaprvé proto, že není od člověka, ale od Boha. Má svoji vlastní inteligenci a schopnosti našemu rozumu nepochopitelné. Dokáže se samo zintenzivňovat, rozmnožovat a sílit. Zadruhé jeho přítomnost v duševním poli člověka sama o sobě ruší přítomnost tmavých částí a oblastí, přináší vysoké vibrace a nabízí tak člověku nejen opravu, změnu, zdraví, ale i zlepšení ve smyslu kvality, nejde totiž o návrat do původního stavu. Komu se dostalo takového druhu Milosti od Boha, je nyní vystaven rozhodnutí – buď přijme nabízenou pomoc a změní sám sebe tak, aby nedělal dosud stejné chyby a uzdravil se na všech úrovních, nebo nepřijme novou cestu a z vlastní svobodné vůle, jež je vždy člověku od Boha zaručena, zůstane ve svém stavu a na stejném místě. Duše vždy rozumí Světlu, je totiž stejné povahy. Problémem je náš rozum, vůle a vědomí. Světlo tak duši ukazuje směr a způsob nápravy, ovšem pohnout se správným směrem musí každý člověk sám tak, že ovládne jak rozum, vůli i svoje emoce a dá jim nového pána, sílu svého ducha, kterého má od Boha.

Zatřetí Milost léčení Světlem může léčenému nabídnout i komunikaci s vyššími světy, pokud je mu umožněno sledovat sestupující Světlo vzhůru. Jako by Světlo bylo branou ke schodům vedoucím k Bohu. Světlo se může rozestoupit a odhalit očím oddaného celou strukturu v sobě ukrytých vesmírných světů a bytostí sloužících Kristu. Tak se také může stát zdrojem informací, vědění a možno v tomto případě říci i poznání, protože vědění v této dimenzi je vlastně poznáním.

Jsme přesvědčeni, že každý člověk si zaslouží Boží Světlo a pomoc od Krista. Proto by se každý, kdo už cítí potřebu, měl v modlitbě obracet k Bohu, aby očistil svoji duši a duše svých blízkých, dokud ještě může, dokud jsme ještě ve hmotném těle a dokud nás a naše děti plně nedostihly důsledky našich činů z minulosti.

Jelikož víme, že ne každému je hned umožněno vlastním úsilím zažít Milost od Krista, věnujeme se v tomto životě pomoci lidem právě v tomto směru. Pokud je nám to shůry dovoleno, můžeme pomoci každému tím, že část jeho duchovní práce „převezmeme“ za něj, aby mohla jeho duše získat kontakt se Světlem, správným směrem se vyvíjet a dosáhnout potřebného stupně k tomu, aby byl sám schopen se Světlu a jeho léčivému působení odevzdávat a přijímat jej.