Silvestrovské poselství z hvězd
Planeta Země vstupuje do nového roku zcela očištěna. Uvnitř jejího hmotného těla už nezůstává žádná temnota z činností lidí. Veškeré dosud uskladněné temné rezervoáry v Zemi se nyní vybíjejí na člověku, na svém tvůrci a původci. Ten stále zůstává neočištěn a nepřipraven pro další duchovní postup nezbytný pro jeho budoucnost. Všechna temnota jako produkt lidského myšlení, emocí a činů se nyní přímo a hned vrací ke svým lidským oživovatelům. Okamžité vyrovnání s sebou přináší nejen nehromadění temna na Zemi, ale také pro lidi zvýšenou nemocnost a úmrtnost. Proto je člověku nyní více než kdy jindy nutné sebeovládání a zachování lásky v srdci za všech okolností.
V důsledku kolapsu civilizace se pozvolna mění i lidské hodnoty, a člověk se proto stává přístupnějším novým myšlenkám, pravdám, skutečnostem, pro něž by jinak nenašel sluchu, a tím méně porozumění. Na Zemi se začínají znovu rodit dávní staří lidští duchovní mistři, mudrci, kteří museli čekat, až přijde jejich čas. Zdá se, jako by se minulost propojovala s přítomností a společně začaly vytvářet cestu do budoucnosti.
Milost, která člověku pomáhá na jeho svízelné a útrpné cestě k Bohu, se snáší na člověka v podobě Lásky, aby se sám občerstvil, zotavil a pochopil, že přežívá jen díky ní. Takové pochopení potom člověku nabízí prohlédnutí iluze, že nic z toho, na čem dosud stavěl svůj jistý život, nemá pevný základ, proto se jistoty bortí, drolí, drtí se na prach, nic nezůstává. A aby přežil, aby zachránil svoji duši, která se užuž rozpadá se starým světem, protože ho miluje, musí člověk zhltnout pořádnou porci Lásky. Tím se začne učit přestávat milovat pomíjivé a sám se stane Láskou, která nikdy nezávisí na okolním světě.
Miluj Boha v každém okamžiku. Tak zní první a nejdůležitější přikázání, které Mojžíš přijal od Boha. Všechna ostatní přikázání představují jen okvětní lístky jednoho květu-lidské lásky k Bohu. Kdyby lidé už tenkrát pochopili a přijali za svoji moudrost Milost jim předanou, kdyby ji neodmítli, nemuseli by dnes vstupovat do dalšího roku s vinami právě z tohoto nepochopení. Je načase, aby se člověk vrátil ke starým pravdám, které se v čase nemění a jejichž kvalitou navždy zůstává věčnost.