Zlatá Cesta Světla

    I tuto neděli si připomínáme přicházející den, kdy se na Zemi narodil Bůh. Při troše odvahy a nepokory bychom si mohli přát i naše vlastní nové „zrození“, jehož vzorem může být právě Kristus, ztělesněná Božská kvalita Lásky.

   Často můžeme zůstat ze sebe velmi překvapeni, nutíme-li se neustálým opakováním a přesvědčováním sebe sama, že někoho milujeme nebo že snad milujeme všechny bytosti, že necítíme pravdivost našich slov. Toto překvapení vychází ze skutečnosti, že naše vědomí se dosud nenachází ve stavu naší skutečné světelné podstaty ducha. Možná nám může pomoci následování Kristova poučení: „Kdo chceš vstoupit do Království Božího, zapři sám sebe.“ Jinými slovy sebe uvědomělé prožívání našich činů, myšlenek a emocí, skutečné obětování Bohu. Modlitba za pomoc bližnímu, s vědomím přeneseným do našeho duchovního srdce, nám může přinášet zážitek našeho vlastního neustálého zmenšování do té malosti, kdy můžeme cítit, že projdeme bez jakékoli újmy „uchem jehly“.

    Milostí Boží se nám může dostat takového vnitřního prožitku, zkušenosti, kdy se naše vědomí a sebe uvědomění promění a my můžeme sami sebe vnímat, cítit, vidět, prožívat, jako Světlo, jehož kvality lze popsat jako nekonečné, neomezené, neomezitelné, veskrze láskyplné a vše prostupující. Jako bychom sami byli součástí obrovského nekonečného univerza, jsouce nejen jeho součástí, ale zároveň součástí všech živých bytostí včetně zvířat; možno říci, že jsme všichni jedno v jednom, při zachování našeho vlastního individuálního sebe uvědomění. V tomto stavu nejsou žádná přání, žádné emoce, dokonce ani přání za dobro ostatním, zde je Dobro, Láska a Světlo veškerým Bytím, veškerou Jsoucností, jejíž jsme nedílnou součástí, a z Boží Milosti prožíváme přehlubokou vděčnost našemu Stvořiteli.  Z tohoto vědomí pramení celá naše schopnost milovat, odpouštět. A jelikož jsme zde všichni skutečně součástí jednoho světa, jednotou, neexistuje žádná oddělenost, žádné já, žádné ty. Jestliže tuto duchovní zkušenost jednoty přeneseme do našeho hmotného světa, můžeme si uvědomit, že všechny činy, myšlenky a emoce, které zaujímáme k ostatním lidem a jiným živým bytostem, jsou ve skutečnosti myšlenkami a emocemi vůči nám samým.

Můžeme nyní dedukovat logický závěr: jedinou cestou je Cesta Světla, Lásky a Krista.